„Poslední nájem už nebudu posílat, vezměte si to z kauce.“ Přesně tuhle větu slyšela například paní K., když jí nájemník měsíc před vystěhováním oznámil, že už platit nebude. A nebyla si jistá, jestli na to vlastně má právo nesouhlasit. Má. Protože kauce není poslední nájem dopředu. Kauce je jistota pro pronajímatele pro případ dluhů, škod nebo neuhrazených služeb. Nájem se platí normálně až do konce nájmu – stejně jako kdykoliv předtím.
Jenže mnoho nájemníků to bere jinak. „Vždyť tam ty peníze máte,“ argumentují často. Jenže pronajímatel v tu chvíli vůbec neví, v jakém stavu byt převezme. U pana M. zůstala po nájemníkovi poškozená podlaha a nedoplatek za energie. U jiné majitelky zase rozbité dveře a nevyklizený sklep. Právě pro podobné situace kauce existuje jako ochrana pronajímatele. Teprve po předání bytu a kontrole stavu se řeší, zda se kauce vrací celá, část, nebo vůbec nic.
Mnoho pronajímatelů ale udělá jednu chybu – ustoupí, aby měli klid. Jenže tím se sami připraví o ochranu. Pokud nájemník nezaplatí poslední nájem a zároveň vznikne škoda na bytě, pronajímatel najednou nemá z čeho škodu pokrýt. A místo poklidného předání řeší telefonáty, urgence a někdy i právníky. Přitom pravidlo je jednoduché: kauce není nájem. Kauce je pojistka. A čím dřív si to obě strany nastaví jasně, tím méně problémů vznikne na konci nájmu.
